V roce 2007 je tomu 40 let, kdy bylo ve fakultní nemocnici I Krajského ústavu národního zdraví Středočeského kraje otevřeno první oddělení nukleární medicíny v nemocničním areálu na Karlově náměstí. Na stejný rok připadá výročí 50 let transformace Fysikálního ústavu LF UK na Ústav lékařské fysiky, později přejmenovaný na Biofysikální ústav a Ústav biofyziky a nukleární medicíny FVL UK. Ten byl v roce 1991 rozdělen na Ústav biofyziky 1. LF UK a Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN. Obě výročí jsou příležitostí k zamyšlení nad vývojem oboru nukleární medicíny ve VFN.
Počátky lékařského využití umělých radionuklidů v Československu se datují do období po 2. světové válce. Kolem roku 1950 se radionuklidová diagnostika rozvíjí ve Výzkumném ústavu endokrinologickém (Doc.MUDr.Karel Šilink,DrSc.) a v Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Praze (Doc.MUDr.Bohuslav Vavrejn,CSc.), mimo Prahu ve fakultních nemocnicích v Olomouci (Doc.MUDr.Miloš Wiedermann,CSc.) a v Brně (Doc.MUDr.PhMr.Josef Dohnálek).
V roce 1955 je uspořádána první československá radiobiologická konference. V té době se radionuklidy využívají již v 6 výzkumných ústavech a na 11 univerzitních pracovištích v Praze, Plzni, Olomouci, Brně, Bratislavě a Košicích. Základní síť oddělení nukleární medicíny je vybudována v letech 1960 - 1970. V roce 1965 je založena odborná Společnost nukleární medicíny a radiační hygieny. V současné době pracuje v České republice 45 oddělení nukleární medicíny, z nichž 4 disponují technikou pozitronové emisní tomografie PET a kombinovanými přístroji pro PET/CT.
Na fakultě všeobecného lékařství UK v Praze se radionuklidová diagnostika rozvíjí od roku 1960 v Biofysikálním ústavu FVL UK pod vedením prof. MUDr. Zdeňka Dienstbiera, DrSc. V roce 1967 zde vzniká oddělení nukleární medicíny FN I, které společně řídí prof. Dienstbier a MUDr. Karel Bakos, CSc. V roce 1986 je otevřeno další oddělení nukleární medicíny ve FN II, jehož primářem se stává MUDr. Jan Urbánek, CSc.
Významným předpokladem pro úspěšnou diagnostiku metodami nukleární medicíny je kvalitní přístrojová technika. Zobrazovací přístroj pro první scintigrafická vyšetření (pohybový scintigraf) byl v Ústavu lékařské fysiky vyroben svépomocí již v roce 1959 podle návrhu pracovníka ústavu Ing. Jiřího Boučka a sloužil tehdy i jako vzor pro další pracoviště nukleární medicíny. Další generace přístrojů (scintilační kamery, měřiče vzorků pro laboratorní vyšetření, pomocné detekční přístroje) již byly získávány komerčně od tuzemských a zahraničních výrobců. Od roku 1967 až do osmdesátých let patřila oddělení nukleární medicíny ve FN I a II k nejlépe vybaveným pracovištím v republice a obstála by i v porovnání s mnoha pracovišti v západní Evropě. V současné době je ústav vybaven čtyřmi scintilačními kamerami, z toho jednou planární, dvěma pro jednofotonovou emisní výpočetní tomografii (SPECT) a jednou hybridní kamerou pro SPECT/CT doplněnou jednoduchou verzí přístroje pro rentgenovou výpočetní tomografii (CT), s jehož pomocí lze zpřesnit vyšetření SPECT.
Prof. Dienstbier byl přednostou ústavu plných 34 let od roku 1957 do roku 1990. Jeho aktivita na mezinárodním poli a vysoký odborný standard pracoviště vyústily v uspořádání Evropského kongresu nukleární medicíny (1979) a série 6 mezinárodních symposií (1969, 1971, 1973, 1975, 1983, 1986) v Karlových Varech, která se těšila velkému zájmu evropské odborné veřejnosti.
Přednostou Ústavu nukleární medicíny se v roce 1991 stal Doc. MUDr. Karel Bakos, CSc., který ústav řídil až do své smrti v roce 1997. Funkci primáře ONM FN I (později VFN) zastával od r. 1992 Doc. MUDr. Karel Kupka, CSc. Společně s Doc. Bakosem zavedli nové vyšetřovací metody v nukleární kardiologii a neurologii a zasloužili se o zvýšení kvality pregraduální výuky.
V roce 1996 došlo v rámci redukce počtu pracovníků na 1. LF UK k více než 80% snížení počtu akademických pracovníků ústavu. Tato skutečnost společně s úmrtím Doc.Bakose a v té době již nevyhovujícím technickým vybavením výrazně utlumila činnost ústavu. Ke stabilizaci pracoviště pak postupně přispěli s podporou kolektivu pracovníků zastupující přednostové prim. MUDr. Jan Urbánek,CSc. (1998-2002) a prof.MUDr. Martin Šámal,DrSc., a primáři Doc.MUDr.Karel Kupka,CSc. (1992-2004) a MUDr. Hana Křížová (2005-2006).
V letech 2000-2005 byly s podporou vedení VFN a 1. LF UK nahrazeny zastaralé a nevyhovující přístroje novými scintilačními kamerami. Díky tomu se podařilo obnovit kvalitu a spektrum vyšetření, navázat spolupráci s několika pracovišti v zahraničí a zapojit se do práce mezinárodních odborných společností. Pracovníci ústavu se podstatnou měrou podíleli na organizaci mezinárodních symposií nukleární medicíny v Praze (1998) a v Českých Budějovicích (2002). V roce 2005 byla funkce přednosty ÚNM obsazena výběrovým řízením (prof.MUDr.M. Šamal,DrSc.). Od ledna 2007 byl funkcí primáře pověřen MUDr. Jozef Kubinyi, Ph.D., který brzy po svém nástupu přispěl k zapojení ústavu do systému postgraduálního a celoživotního vzdělávání v rámci činnosti IPVZ a Evropské školy nukleární medicíny a společně s kolektivem spolupracovníků vyvíjí úsilí k prohloubení spolupráce s klinickými pracovišti VFN.