Po i.v. aplikaci radiofarmaka do periferní žíly vyšetřované končetiny
sledujeme průtok radioindikátoru žilním systémem. Radiofarmakum (99mTc-makroagregát albuminu) proteče žilním systémem do nejbližšího kapilárního řečiště (plíce), kde se mikroembolizací zachytí.
Provedení
Dolní končetina - aplikace radiofarmaka (99mTc makroagregátů albuminu) do žíly na dorzu nohy při zatažených škrtidlech (pod kolenem, nad kotníkem), záznam průtoku radioindikátoru žilním systémem až do úrovně dolní duté žíly. Následné uvolnění škrtidel a opakování aplikace radiofarmaka, záznam průtoku žilním systémem.
Horní končetina - aplikace radiofarmaka (99mTc makroagregátů albuminu) do žíly na dorzu ruky, záznam průtoku žilním systémem až do úrovně horní duté žíly.
Následně se provede klasickým způsobem scintigrafie plic k posouzení případné poruchy perfuze.
Indikace
vyšetření průchodnosti hlubokého žilního systému dolních končetin (s omezenou výpovědní hodnotou pro oblast bérce a naopak s významnou výpovědní hodnotou v ileofemorální oblasti a průchodnosti dolní duté žíly) k ověření přítomnosti tromboflebitického uzávěru, či před operací varixů
vyšetření funkčního stavu žilního systému dolních končetin včetně ileofemorální oblasti a dolní duté žíly (trombóza nebo tromboflebitída žilního systému končetin)
vyšetření funkčního stavu žilního systému horních končetin včetně brachiální oblasti a horní duté žíly
syndrom horní duté žíly
Kontraindikace
Gravidita (vyšetření možné z vitální indikace), laktace (relativní).
Příprava
Zvláštní příprava není nutná. Teplá lázeň vyšetřované končetiny těsně před vyšetřením.
Požadovaná klinická informace
Na žádance je nutné uvádět klinickou otázku účelu vyšetření (co od vyšetření indikující lékař očekává), případně výsledky dosavadních vyšetření žilního systému. Rovněž je žádoucí uvést potíže pacienta, pokud se vyskytly. Zvlášť důležitá je informace o případných prodělaných plicních emboliích.
Trvání vyšetření
Asi 0,5 hod. jedna končetina.
Zátěž zářením
Srovnatelná s kontrastním rtg vyšetřením.
Poznámky
Problémové může být vyšetření u pacientů s otokem, který znemožní zajištění periferní žíly.
Vzhledem k tomu, že používané radiofarmakum je stejné jako při vyšetření perfuzní scintigrafie plic, ihned po skončení vyšetření provádíme perfuzní scintigrafii plic. Toto vyšetření nepředstavuje pro pacienta již žádnou další radiační zátěž a přináší důležitou informaci z hlediska trombembolické nemoci.
Vyšetření lze s výhodou použít u pacientů s alergií na kontrastní látku, u kterých se nepovedlo stanovit poměry v žilním systému za pomocí dopplerovského ultrazvuku. Radionuklidová flebografie má poměrně omezenou přesnost při vyšetřování poměrů na bérci, od úrovně kolena kraniálně je co do přesnosti plně srovnatelná s kontrastním rtg zobrazením.
Obr. 1 - normální nález při radionuklidové flebografii (bérec, koleno, stehno, pánev - se škrtidly a bez škrtidel)
Obr. 2 - částečný uzávěr hlubokého žilního systému (bérec, koleno, stehno, pánev - se škrtidly a bez škrtidel)
